18. července 2022

Více než polovina lidí pociťuje v práci stres, který snižuje jejich výkonnost. Jak to mohou řešit zaměstnavatelé?

Zatímco při fyzické práci cítíme únavu přímo, u té duševní se projevuje ztrátou koncentrace, výkonnosti a zpomalením. Na zvýšenou míru stresového zatížení v práci si stěžuje stále více lidí. Proč by se tím zaměstnavatelé měli zabývat? A jak mohou svým zaměstnancům pomoci?

Začíná to většinou nenápadně. Sem tam si člověk přečte článek o syndromu vyhoření nebo rady, jak si lépe rozvrhnout práci. Za pár měsíců už má pocit, že i on už „dohořívá“ a na práci přestává stačit. Častá absence, snížená sociální interakce s ostatními kolegy a nezájem o práci – to jsou některé z příznaků, že se kolega potýká s větším problémem, než je dočasná únava.

Neumíme vypnout

Za zvyšujícím se počtem lidí, kteří tzv. vyhoří, je podle psychologů změněný režim práce, který dovede mnoho lidí do nekonečné smyčky vytížení, ze které se nedokážou dostat. Osmihodinová pracovní doba je minulostí a neustálá dostupnost je zejména u duševně pracujících lidí příčinou toho, že nedokáží vypnout. Navíc se snaží obstát i v jiných rolích než jen v té pracovní – být perfektními partnery, rodiči, sportovci, pracovat na svém zevnějšku.

Vliv má podle psychologů také rychlý nástup technologií, se kterými ještě neumíme dobře zacházet. I když se na první pohled zdá, že činnost zjednodušují a snižují zatížení lidí, jejich používání je daleko náročnější na pozornost a kapacitu našeho mozku. A především vše zrychlují, což mnohé stresuje.

Máte svého ředitele pro zdraví?

Pojem wellbeing lze vnímat různě. Většinou se v souvislosti s ním mluví o benefitech jako hrazení permanentky do fitness a wellness center, objednání maséra nebo trenéra jógy na pracoviště, zřízení relaxačního koutku nebo herny. Wellbeing v sobě kromě podstatné péče o tělo zahrnuje i péči o psychickou stránku a mentální nastavení. Reálně tak nabývá na důležitosti úloha happiness manažera, který by měl ve firmě zodpovídat za udržení vstřícných a kolegiálních vztahů, otevřenou interní komunikaci a zajištění pomoci těm, kteří cítí velkou zátěž.

Zabývat se wellbeingem se v době rostoucích ekonomických problémů může zdát jako luxus. Průzkumy ale ukazují, že devět z deseti zaměstnanců pociťuje v práci stres. I když část z nich uvádí, že jde o stres na bázi adrenalinu, který je motivuje k větším výkonům, více než polovina cítí stresovou zátěž jako vyčerpávající. Schopnost rozpoznat u kmenových zaměstnanců příznaky vyhoření a poskytnout jim takové podmínky, aby byli znovu schopní podávat dobrý výkon, nabývá na důležitosti. Bude proto jedním z témat odborné konference HR days.