16. září 2021

Klesla šance absolventů získat dobré místo? IT firmy absolventy přeplácejí, ve službách hledají čerstvě vyučení uplatnění těžko

Nástup absolventů na trh práce je vždy doprovázejí prognózy toho, nakolik složitě budou aktuálně hledat zaměstnání mladí bez praxe. Ještě na jaře se předpokládalo, že absolventi budou mít letos těžší pozici a budou se muset prosadit vedle lidí s praxí, kteří přecházejí z utlumených oborů, zejména služeb. Nyní začíná být zřejmé, že situace není tak špatná. Zejména v technických oborech je o absolventy zájem, největší nabídka volných míst je v IT.

Nejvyšší je nezaměstnanost vyučených absolventů

Analýza dat o nezaměstnanosti čerstvých absolventů středních škol ukazuje, že situace se výrazně liší podle typu školy. Ponecháme-li stranou gymnaziální vzdělání, u něhož přichází na trh práce jen nepatrný zlomek absolventů, je zřejmé, že nejmenší problémy s uplatněním mají absolventi středních odborných škol s maturitou a odborným výcvikem, kteří jsou připraveni jako vysoce kvalifikovaní pracovníci pro dělnická povolání a služby. Nejvíce postihuje současná situace absolventy učebních oborů, kde se nárůst počtu nezaměstnaných blíží 50 %. Je zřejmé, že koronavirovou epidemií byla nejvíce zasažena výrobní a obslužná sféra a absolventi zde nacházejí uplatnění velmi obtížně, na vině je ale i jejich menší ochota zapojit se do pracovního procesu.

Nezaměstnanost absolventů – vysokoškoláků – je u nás velmi nízká, mimo jiné i kvůli tomu, že nyní absolvují početně velmi slabé ročníky. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je kromě absolventů uměleckých oborů, kde je vysoká míra tzv. svobodných povolání, u humanitně zaměřených oborů, v některých krajích hledají hůře zaměstnání zemědělské a přírodovědné obory. Fakultu od fakulty je pak jiná uplatnitelnost absolventů společenskovědních a humanitních oborů.

Podíl nabídek pro absolventy se mírně zvýšil

Pokud porovnáme počet nabídek vhodných pro absolventy na Profesia.cz za poslední 3 roky, vidíme, že po loňském propadu o 5 % se letos mírně zvýšil, a to o 1 %.

Nástupní mzdy se nesnižovaly

I když se v prvním čtvrtletí letošního roku v některých oborech dočasně snížila úroveň mezd, k jejich plošnému a trvalému snižování nedošlo. Informace z firem ale naznačují, že se snížily platové nároky nastupujících absolventů, a to na úroveň srovnatelnou s rokem 2018.

V současné době činí průměrná celková mzda nastupujících vysokoškoláků 42 576 Kč, u středoškoláků to je o 28 % méně, tedy 33 275 Kč. Porovnání průměrné mzdy nastupujících absolventů se mzdami nabízenými v inzerátech ukazuje, ve kterých oborech jsou firmy ochotné přidat, aby přilákaly jejich pozornost. Například v IT si nastupující vysokoškolák vydělává 35 900 Kč, průměr nabídek v inzerátech je 42 800 Kč. V případě středoškoláků je průměr mezd 28 600 Kč, v inzerátech se nabízí 39 500 Kč. Jiná je situace v bankovnictví, kde má vysokoškolák 30 500 Kč, v inzerátech je průměr nabízených mezd 27 600 Kč, středoškoláci vydělávají 26 600 Kč, mzdová úroveň nabídek je stejná jako u vysokoškoláků.

Jakou vysokou školu se vyplatí studovat

Nejvíce si hned po nástupu vydělají vysokoškoláci v IT a v bankovnictví, středoškoláci v IT a energetice. Naopak nejnižší nástupní platy mají absolventi vysokoškoláci ve zdravotnictví a sociální péči, středoškoláci pak v gastronomických službách, cestovním ruchu, retailu, dopravě a spedici.

Mzdové nůžky mezi středoškoláky a vysokoškoláky jsou ale v jednotlivých oborech rozevřené různě. Největší rozdíl evidujeme v retailu, kde vysokoškoláci berou o 27 % více než středoškoláci. Více než pětinový rozdíl v ohodnocení je také ve většině technických oborů – v IT (25 %), strojírenství (22 %), stavebnictví (21 %), výrobních podnicích (21 %) a bezpečnosti a ochraně (20 %).