5. května 2019

Intenzivní růst příjmu se na některých pozicích zastavuje těsně po třicítce

Neustálý růst mzdy nebo platu není celoživotní záležitost. V některých profesích začne ohodnocení stagnovat už po třicítce. Ve kterém zaměstnání se lidem zvyšuje nejdéle? A o které pozice mají lidé větší zájem?

Člověk, který dostuduje vysokou školu, přichází do svého zaměstnání většinou ve 24 letech, po střední škole už v 18. V tomto věku očekává, že jej s nabíráním zkušeností čeká neustálý platový růst. Analýza portálů Profesia a Platy ukazuje, že platový strop na některých pozicích přichází už po třicítce. Důležitou roli hraje v tomto případě vzdělání.

Naše analýza sleduje, v jakém věku lidé dosahují platového stropu. Jde o věk, ve kterém už zaměstnanec bez následného kariérního postupu začne mzdově stagnovat. To pak způsobuje, že na dané pozici mají časem vyšší průměrný plat mladší kolegové.

Středoškoláky láká nejen administrativa, ale i retail a výroba, vysokoškoláky manažerské posty

Z nabídek na portálu Profesia, které vyžadují maximálně středoškolské vzdělání, reagovali uchazeči v tomto roce nejčastěji na místa v administrativě, ale také překvapivě na nabídku pomocných prací ve výrobě a retailu. Pozice jako doplňovač zboží, expedient v logistice či balič doplňují v první pětici s největším počtem reakcí na vypsanou pozici ještě account manager a asistent/ka v administrativě.

Pokud porovnáme nabídky, kde je požadováno alespoň vyšší odborné vzdělání, stojí zájemci především o manažerské posty. Do první pětky se ale dostaly také pozice jako korektor v médiích, event manager nebo pracovní psycholog.

Vzdělání výrazně ovlivňuje délku mzdového progresu

Údaje portálu Platy.cz ukazují, že v Česku ovlivňuje platový strop zejména dosažená úroveň vzdělání. V současnosti platí, že zaměstnanec s maturitou dosáhne platového stropu v průměru ve 34 letech. U pracovníka, který má vysokoškolské vzdělání 2. stupně, je to později. Nejvyšší průměrnou mzdu dosahuje kolem 44. roku.

Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší, než u těch vysokoškolských. U všech pozic, které jsme uvedli mezi nejoblíbenějšími, dosahují zaměstnanci stropu poměrně brzy po třicítce. Nejrychleji přichází vrchol v pozicích asistent/ka, kde se růst platu zastaví ve 32 letech.

U vysokoškolských pozic je progres delší. V případě těch nejžádanějších uvedených výše je to až po 40. roce věku. Nejvyšší platový strop z hlediska věku pak vidíme u vedoucího obchodní skupiny, kde zaměstnanci dosahují nejvyšších průměrných platů ve věku 48 let.