17. června 2021

Tohle vám hrozí, pokud pracujete „na černo“

Dříve či později se také můžete setkat s otázkou, zda si máte najít dočasnou práci s platnou smlouvou, nebo se pokusit přejít do „podzemí“. Vysvětlíme vám nevýhody takové nelegální práce a sankce, které vám mohou hrozit. Stručně vám také vysvětlíme výhody dočasné práce s řádně podepsanou smlouvou.

Co je brigáda?

Brigáda je druh pracovního poměru, který se využívá mimo tradiční pracovní poměr. Ve výjimečných případech si tedy zaměstnavatel může najmout osobu na dohodu (lidově nazývanou „brigáda“), aby mu pomohla s určitými úkoly. Je třeba říci, že zákoník práce jednoznačně preferuje a upřednostňuje tradiční pracovní poměr. Proto vybízí zaměstnavatele i pracovníky, aby svou spolupráci založili na pracovní smlouvě, a nikoli na dohodě o dočasné práci.

Ve srovnání s trvalým zaměstnáním je dočasné zaměstnání pouze dočasnou a příležitostnou formou spolupráce.

Jako fyzická osoba můžete pracovat na základě 2 typů smluv, které se souhrnně nazývají „dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr“. Těmito dohodami jsou:

Každá dohoda má specifické vlastnosti.

Co je to práce „na černo“?

Český trh práce má z různých důvodů určitá specifika. V minulosti bylo zcela běžné, že zaměstnavatelé nechtěli své pracovníky řádně zaměstnávat a využívali jejich pracovní sílu mimo oficiální systém (lidově se tomu říká „práce na černo“).

Stát bojuje proti nelegálnímu zaměstnávání různými způsoby. Patří mezi ně změna právních předpisů, zpřísnění sankcí, zvýšení informovanosti zaměstnavatelů a zaměstnanců, inspekce práce a sociální politika státu. Přestože se státu do jisté míry daří bojovat proti nelegálnímu zaměstnávání, v některých odvětvích hospodářství nebo v některých regionech Česka je stále možné se s takovým obcházením pracovního práva setkat.

„Práce na černo“ je definována zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Podle tohoto zákona je nelegální prací:

„a) závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah,

b) práce vykonávaná cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo

c) práce vykonávaná cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno.“

Závislá práce znamená, že posloucháte příkazy a pokyny svého nadřízeného, jak máte svou práci vykonávat. Pokud nemáte na tuto činnost uzavřenou písemnou pracovní smlouvu nebo dohodu, dopouštíte se nelegální práce.

Zaměstnavatel, který zaměstná pracovníka bez platné pracovní smlouvy nebo cizince, který nemá platný pobyt, resp. pracovní povolení na území České republiky, se může dopustit nelegálního zaměstnávání.

Zákoník práce uznává, že zaměstnavatel má silnější postavení, a tudíž i větší odpovědnost za nelegální práci, a za porušení svých povinností mu hrozí podstatně přísnější sankce.

Přesto se mnozí snaží

Přestože zaměstnavatelům hrozí za nelegální zaměstnávání vysoké tresty, někteří jsou ochotni riskovat. Zaměstnavatelé jsou k tomu motivováni řadou faktorů. Nejčastějším důvodem je neochota platit za zaměstnance daně, odvody a poplatky.

Uveďme si konkrétní příklad. Pokud byste nastoupili k zaměstnavateli jako zaměstnanec s minimální mzdou, v roce 2021 byste pobírali 15 200 Kč hrubého měsíčně. Dostanete výplatu ve výši přibližně 11 250 Kč (konečná částka závisí na tom, zda si uplatňujete nezdanitelnou část základu daně, máte děti atd. Čistou mzdu si můžete spočítat pomocí kalkulačky čisté mzdy.

Jako zaměstnanec zaplatíte státu daň z příjmu a odvody ve výši 3 950 Kč. Současně za vás zaměstnavatel zaplatí dalších více než 5 000 Kč. Celkem tedy zaměstnavatel zaplatí 20 350 Kč, zatímco vy jako zaměstnanec obdržíte přímo pouze 11 250 Kč (zbytek jde státu).

U dočasných pracovních míst je situace téměř totožná. Celkové náklady na jednoho dočasného pracovníka a výsledná čistá mzda závisí také na tom, kolik si vyděláte, zda se jedná o pravidelnou či nepravidelnou práci, nebo zda jste student či příjemce starobního nebo invalidního důchodu.

Mezi další důvody, proč zaměstnavatelé chtějí zaměstnávat pracovníky na černo, patří zvýšená byrokratická zátěž (vedení evidence, hlášení zaměstnance úřadům, příprava pracovních smluv nebo dohod atd.), nedostatečná informovanost zaměstnavatelů a také snaha obejít a zneužít systém.

Jaké důsledky má pro zaměstnance práce na černo?

Pokud pracujete jako zaměstnanec nelegálně, je toto porušení považováno za přestupek. Pokuta za tento přestupek může činit až 100 000 Kč. Ke spáchání tohoto přestupku je nutná nedbalost. V zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich se o nedbalostním zavinění píše následující:

„Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel

a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí, nebo

b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.“

Kromě přímých sankcí se na vás vztahují i sankce nepřímé. Jednou z těchto nepřímých sankcí je vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce – nebudete mít nadále nárok na podporu v nezaměstnanosti a budete si muset platit odvody sami.

Budete také muset vrátit sociální dávky, které vám byly vyplaceny neoprávněně nebo ve vyšší výši, než by měly být vyplaceny, kdybyste pracovali legálně.

Jaké jsou důsledky nelegální práce pro zaměstnavatele?

Tyto sankce však nejsou ničím ve srovnání s tím, co hrozí zaměstnavateli. Podle zákona o zaměstnanosti je umožnění výkonu nelegální práce rovněž přestupkem. Zaměstnavateli za spáchání tohoto přestupku hrozí přímá pokuta ve výši až 5 000 000 Kč v případě fyzické osoby a ve výši až 10 000 000 Kč v případě právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.

Nepřímé sankce jsou přitom pro zaměstnavatele často ještě ničivější než samotná pokuta. V případě nepřímých sankcí bývá zaměstnavatel za umožnění výkonu nelegální práce cizincem zařazen do evidence právnických a fyzických osob, kterým byla pravomocně uložena za toto pokuta.

Taková evidence automaticky vylučuje zaměstnavatele z účasti v zadávacím řízení. Ztrácí také právo na dotace z veřejných zdrojů, včetně dotací z Evropské unie.

Další způsoby porušování nebo obcházení pracovního práva

Kromě nelegální práce, která spočívá v tom, že osoba pracuje bez smlouvy nebo dohody, je možné porušovat pracovní právo i jinými způsoby. Zejména porušováním nebo obcházením právních povinností vyplývajících ze zákoníku práce.

Mezi nejčastější porušení zákoníku práce patří:

  • obcházení počtu odpracovaných hodin a
  • výplata části mzdy „na ruku“ bez řádné evidence

Zákoník práce omezuje počet hodin odpracovaných na základě dohod takto: 300 hodin za kalendářní rok v případě dohody o provedení práce a průměrně 20 hodin týdně v případě dohody o pracovní činnosti. V praxi však může zaměstnavatel požadovat, abyste pracovali více hodin, než bylo dohodnuto.

Dalším častým porušením zákoníku práce je vyplácení části mzdy „na ruku“ bez řádné evidence. Ačkoli se vám tato forma platby může zdát výhodná (i s ohledem na výše zmíněné odvody státu), je tato výhoda pouze klamná. Za přijetí platby „na ruku“ vám i vašemu zaměstnavateli hrozí trestní stíhání pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby s trestní sazbou 6 měsíců až 3 léta.

Porušení pracovněprávních předpisů řeší inspektorát práce.

Proč se vyplatí pracovat se smlouvou?

Kromě toho, že se vyhnete výše uvedeným sankcím, existuje několik dalších právních a praktických důvodů, proč je lepší pracovat s řádnou smlouvou.

  • Právní jistota. Zaměstnavatel si s vámi nebude moci dělat, co chce. Podpisem pracovní smlouvy nebo dohody získáte přesně vymezená práva a povinnosti, jejichž plnění budete moci po zaměstnavateli požadovat. Pokud vám zaměstnavatel tato práva nechce přiznat, můžete podat stížnost na inspektorát práce a domáhat se jejich výkonu soudní cestou.
  • Minimální mzda – jako zaměstnanec nebo brigádník máte právo na minimální mzdu. V hodinovém vyjádření činí minimální mzda pro rok 2021 15 200 Kč hrubého. Zaměstnavatel vám nemůže dát méně.
  • Podle zákoníku práce máte právo na přestávky v práci. Pokud je vaše pracovní doba delší než 6 hodin, máte během ní nárok na 30minutovou přestávku. Pokud je vám méně než 18 let, pak již po 4 a půl hodinách nepřetržité práce. Máte také právo na nepřetržitý denní odpočinek a nepřetržitý týdenní odpočinek (obvykle volný víkend). Za práci v sobotu, v neděli, ve svátky i v noci vám podle zákoníku práce náleží mzdový příplatek.
  • Do výše 10 000 Kč měsíčně u dohody o provedení práce a do výše 3 499 Kč u dohody o pracovní činnosti nemusíte platit odvody na sociální a zdravotní pojištění. Pokud si vyděláte více, bude váš plat o něco nižší, ale má to i pozitivní stránku. Právě jste si začali platit zdravotní pojištění a tato doba se vám započítá do doby pojištění pro přiznání starobního důchodu.
  • Pokud utrpíte úraz při práci nebo v přímé souvislosti s ní, musí vám zaměstnavatel nahradit újmu tím způsobenou.
  • Pokud s vámi zaměstnavatel jednostranně vypoví smlouvu, máte výpovědní dobu až 15 dní.
  • Pokud s vámi zaměstnavatel zacházel nespravedlivě a protiprávně, můžete nechat posoudit jeho chování inspektorátem práce a svůj nárok můžete uplatnit u soudu.

Celkově má nelegální práce mnohem více úskalí a negativ než výhod. Pokud si hodláte přivydělávat prací na částečný úvazek, vždy trvejte na tom, abyste měli se zaměstnavatelem uzavřenou písemnou smlouvu.