14. listopadu 2021

Postrádáte ve své práci smysl a cítíte se nevyužitě? Může vám hrozit syndrom znudění

Syndrom znudění je v pracovním prostředí stále tabu, protože je často zaměňován s leností. Zaměstnanci však pracovat chtějí, jen nedostávají dostatek úkolů nebo je zmíněné úkoly nemotivují. O co vlastně jde a jak syndrom rozpoznat?

Boreout syndrom, jak je znudění v práci označované, poprvé popsali v roce 2007 švýcarští konzultanti Philippe Rothlin a Peter Werder. Základní příčinou syndromu je nepoměr mezi časem stráveným v práci a množstvím pracovních úkolů. Zaměstnanci, kteří sedí v práci od rána do večera a nemají dlouhou dobu co dělat, začínají postrádat smysl a z toho plynou negativní pocity.

Jak poznáte boreout syndrom?

Syndrom znudění vzniká z několika důvodů. Mezi nejčastější patří chybějící smysl v práci, nedostatek motivace a seberealizace a také velké množství nevyužitého času, který je třeba následně zaplnit. Zaměstnanci tak tráví dny bezcílným surfováním po internetu, postáváním v kuchyňce, zašívají se na chodbách a předstírají práci. I když to pro někoho může znít jako práce snů, není tomu tak. Takové nenaplněné dny často vedou k úplné ztrátě motivace a sebevědomí.

Boreout se objevuje zejména u tzv. bílých límečků, tedy lidí, kteří pracují v kancelářích a za počítačem, kde nevytvářejí konkrétní produkty, ale dostávají zadání. V takovém prostředí se snáze stane, že přijde delší období, kdy nemají dostatek práce. Náchylnější jsou i mladí zaměstnanci, kteří vstupují na trh práce s určitými očekáváními. Často se však nesetkávají s naplněním a právě nedostatek podnětů a cílů může vést k nudě a následné frustraci.

Projevy syndromu znudění

Syndrom znudění se neobjeví z ničeho nic. Pokud máte jen přechodné období menšího množství projektů a úkolů, neznamená to hned, že jím trpíte. Pokud se vás týká, může se u vás projevit pocit studu, nízké sebevědomí, nedostatečné začlenění do kolektivu, krize identity, ztráta motivace, pocit zbytečnosti, neustálá únava a dokonce i deprese.

Jak se z toho dostat ven?

Nedostatečná motivace a pracovních úkolů zaměstnance a z toho plynoucí důsledky se netýkají pouze jeho samotného. Negativní dopady nese celá firma nebo společnost. Proto by takovým situacím měli předcházet i manažeři a nadřízení tím, že budou rovnoměrně zatěžovat lidi v týmu, vytvářet spokojené prostředí a také si pravidelně vyžádají zpětnou vazbu. Dobrá komunikace často dokáže odhalit problémy hned v zárodku.

Pokud však zaměstnanec pociťuje frustraci, může se také obrátit na svého nadřízeného nebo na oddělení lidských zdrojů. Pomoci může změna místa v rámci firmy nebo rekvalifikace na jinou pozici. V některých případech i úplná změna zaměstnání. Může se stát, že pro vás daná pozice prostě není vhodná a jinde na vás čeká něco lepšího. Udělejte si čas sami na sebe a hledejte vnitřní motivaci, podle které si stanovíte své další kariérní cíle.