29. září 2021

Je virtuální vzdělávání trendem budoucnosti?

Virtuální vzdělávání – ano či ne? Na jednu stranu je to moderní a efektivní způsob školení a vzdělávání, na druhou stranu řada expertů tvrdí, že on-line vzdělávání není tak efektivní – prostě školeným toho méně uvízne v paměti. A hlavně – podle porovnání, které provádí mezinárodní společnosti ROI Institut, u on-line školení dochází k problémům ve chvíli, kdy mají být získané poznatky aplikované v praxi. Proč tomu tak je?

Tříštění pozornosti

Pokud sedíte v učebně, věnujete svou pozornost tomu, co se právě děje. Ale pokud sedíte u počítače, máte tendenci u učení dělat více věcí. Jak nás přesvědčila realita posledního období, téměř všichni u on-line konferencí, schůzek i učení více věcí dělají. A opravdový multitasking umějí zvládnout jen jednotky procent lidí. Ještě těžší je to v případě, kdy se učí nové věci. Takže pozornost se tříští a efektivita se snižuje, a tím i efektivnost prostředků vynaložených na vzdělávání zaměstnanců.

Stejný metr pro všechny

On-line školení jsou připravená univerzálně, takže jejich tempo může být pro někoho pomalé, pro jiného těžko zvládnutelné. Navíc frekventanti mohou kvůli různorodé úrovni vstupních znalostí narážet na pasáže, které znají, a jejich pozornost tak logicky opadá.

Učení, nikoli aplikace vědomostí

Dalším kamenem úrazu je, že tvůrci vzdělávacích systémů navrhují virtuální programy většinou tak, aby zajišťovaly učení. Svůj cíl vidí v naučení určitých znalostí, které ověří cílenými dotazy. Ve velké většině takovýchto programů ale chybí přenos získaných znalostí do praxe, takže jejich absolventi se sice něco naučí, ale reálně to pak moc nevyužívají. Jen velmi málo programů virtuálního učení má stanoveny dopadové cíle, přitom využití získaných poznatků je to, kvůli čemu zaměstnavatelé do vzdělávání investují.

Chybějící vliv autority

Málo platné, i když jde o vzdělávání dospělých, vliv autority, tedy vedoucího pracovníka, u virtuálního vzdělávání chybí. A nejde o to, že by měl zaměstnance někdo jako ve škole kontrolovat, zda se „dobře učí“. Pokud se připravuje vzdělávací plán v prezenčním režimu, vedoucí pracovníci jsou většinou zapojení do přípravy obsahu a tuší, jaké poznatky zaměstnanci získávají. Tím pádem jim potom záleží na tom, aby je prakticky využívali.

Malá míra interakce a pestrost

Doba karanténních opatření, kdy se veškeré vzdělávání přesunulo do on-line prostředí, jasně prokázala, že prezenční vzdělávání, hlavně pokud jde o průběžné zvyšování kvalifikace, má v tomto ohledu opravdu svou nezastupitelnou roli. Lapidárně řečeno – jeho výhodou je lidský faktor. Kvalitní lektor nebo přednášející přizpůsobí tempo a obsah účastníkům, pokud vidí, že upadá pozornost, může na to reagovat. A hlavně je schopný reagovat na problematická místa, a ta pak více vysvětlit nebo objasnit příkladem z praxe.

Je ale třeba poznamenat, že virtuální vzdělávání jako takové nelze zatracovat. Jen je třeba zamyslet se nad tím, pro jaký účel jej využít a kdy je lepší volit „živého“ lektora nebo školitele. Pokud jde o poučení zaměstnanců v určité oblasti, konzervativní získání znalostí, je tato forma účelná a efektivní. Pokud mají ale účastníci získat například lepší prodejní dovednosti, přesvědčit zákazníka, naučit se vyjednávání, zvýšit své schopnosti při vedení lidí, je prezenční forma vzdělávání vhodnější.

Chcete zjistit, jaké způsoby firemního vzdělávání je dobré využít při omezených zdrojích, aby přinášelo požadované dopady? Jak to vypadá, pokud se rozhodnete vzdělávat zaměstnance agilně, levně, efektivně a sami? Odpověď nejen na tyto otázky nabídnou HR days, které proběhnou 6. a 7. října na výstavišti PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Informace o programu najdete na hrdays.cz.