26. září 2018

Většinu lidí „volná noha“ neláká

Pro mnohé je metou pracovat tzv. „na volné noze“ – určovat si, co budu dělat a kdy, nebýt svázaný pravidly nějaké firmy. Je ale pozice freelancerů výhodná? Pohled na porovnání výhod zaměstnaneckého poměru a působení na volné noze nabízí nejnovější průzkum platových portálů Paylab (u nás zastoupených značkou Platy.cz).

Garance stálé mzdy pravidelně posílané na účet je to, proč většina lidí preferuje zaměstnanecký poměr před pozicí freelancera. To je výsledek mezinárodního průzkumu Paylab Data Research, který probíhal letos v létě a do něhož se zapojilo 42 800 respondentů z 11 evropských zemí.

Pokud by si respondenti měli vybrat, zda být zaměstnancem nebo pracovat na fakturu, drtivá většina by volila první možnost: 78 % lidí preferuje trvalý pracovní poměr před externí spoluprací. Pouze 6 % respondentů, zejména odborníků z oblasti IT, považuje externí zaměstnání za lepší. Za nejhorší formu zaměstnání považují respondenti práci přes agenturu, tedy prostřednictvím zprostředkovatele. Překvapivě dost, tedy 11 % respondentů nevědělo, jak zhodnotit přínosy různých forem zaměstnání.

Proč lidé preferují klasický pracovní poměr?

Práci na trvalý pracovní poměr preferuje drtivá většina dotazovaných, přičemž za největší výhody považují jistotu, pravidelný příjem a pracovní prostředí, které jim zaměstnavatel poskytuje. Kromě toho je důležitým aspektem práce na HPP i ochrana práv zaměstnance, která vyplývá ze Zákoníku práce.

Respondenti vnímali, že pozice zaměstnance má i řadu dalších výhod: zákonem daný garantovaný počet dní placené dovolené, příspěvek na stravu za každý odpracovaný den, příplatky za práci přes víkend a státní svátky. Zaměstnavatel je také povinen zajistit jim pracovní místo a všechny prostředky, které k výkonu práce potřebují (například počítač, nářadí, ochranný oděv apod.). Nesmíme zapomenout také na možnost kariérního postupu a je tu i nárok na pracovní benefity, které firma nabízí.

Jako výhodu vidí také to, že za zaměstnance zařizuje zaměstnavatel i veškerou komunikaci s úřady a pojišťovnami: přihlásí je na správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně, měsíčně platí pojistné a na konci ročního zúčtovacího období vystaví potvrzení o zaplacení daně pro potřeby daňového přiznání. V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele i z vlastní iniciativy může pracovník počítat s ochrannou výpovědní lhůtou nebo s vyplacením odstupného.

Zaměstnanci versus freelanceři

Podle respondentů průzkumu jsou největším přínosem externího zaměstnání svoboda pohybu a flexibilní pracovní doba. To se týká především pružnějšího přístupu k docházce a přítomnosti na pracovišti v daném čase, což je typické pro interní zaměstnance.

Ten, kdo pracuje pro zaměstnavatele na trvalý pracovní poměr, na účet nejspíš dostává méně peněz, než kdyby byl živnostník. Důvod je jednoduchý: suma, kterou firmy posílají externistům, pro ně představuje veškeré náklady na jejich finanční odměnu. Za zaměstnance musí navíc platit také odvody, které spolu s hrubou mzdou dohodnutou v pracovní smlouvě představují tzv. superhrubou mzdu.

Externí zaměstnanci také mohou pracovat pro více společností najednou a své služby fakturovat. S tím ale souvisí nutnost vést nebo si nechat vést účetnictví. Jako další výhody freelancerů respondenti uváděli schopnost samostatně rozhodovat o pracovní zátěži a větší nezávislost.

Podle průzkumu Paylab Data Research považuje tuto formu práce za výhodnější jen 6 % respondentů. Jde zejména o lidi působící v IT, účetnictví a specialisty z nejrůznějších oborů: ekonomiky, stavebnictví, trhu s nemovitostmi, řízení a správy nebo marketingu.